Jaký je aktuální vývoj státního dluhu ČR na grafu? Vývoj veřejného státního dluhu od roku 1993 až po 2023 včetně vztahu k HDP.
Pojem státní dluh slýcháme v poslední době ze všech stran. O co přesně ale jde? A jak vysoký je v současné době?
Obsah článku
Co je to státní dluh?
Státní dluh představují závazky vlády – jinými slovy je to dluh, který vzniká hospodařením dané vlády a představuje finanční závazky vůči domácím i zahraničním věřitelům. Narůstá deficitním financováním rozpočtu státu a k jeho splácení slouží státní pokladniční poukázky (SPP), spořicí státní dluhopisy (SSD), střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy (SDSD), půjčky od Evropské investiční banky nebo přímé půjčky. Stát pak svým věřitelům musí splácet úroky – nákladům na financování těchto úroků se říká „obsluha státního dluhu“.
Státní dluh je zpravidla dlouhodobější stav, kdy si stát na svůj provoz půjčuje, protože jeho výdaje jsou vyšší než příjmy.
Kdo drží státní dluh ČR
Většinu našeho státního dluhu drží z velké části české domácí banky. Nezanedbatelné procento drží v pomyslných rukou také zahraniční investoři (jejich podíl představuje necelých 30 procent).
ČR versus EU
Ve srovnání s dalšími státy Evropské unie vychází Česko a jeho státní dluh dobře – máme jeden z nejnižších státních dluhů v celé unii. Přesto byla Česká republika dlouho Evropskou unií kritizována za rychlost zadlužování.
Aktuální Státní dluh
Státní dluh vzrostl, podobně jako v letech minulých, také minulý rok – a to na 2,895 bilionu korun (rok předtím byl státní dluh jen 2,466 bilionu korun). V relativním vyjádření 43,8 procent DPH. Pokud bychom to pro zajímavost přepočítali „na hlavu”, dluží každý Čech více než čtvrt milionu korun. Na financování tohoto dluhu bude stát potřebovat 649 miliard korun (přičemž loni byl tento výdaj plánován na 552,1 miliardy korun). Tato částka je tvořená rozpočtovým deficitem na rok 2023 (295 miliard korun) a financemi určenými na splácení letošních dluhopisů.
Rozdíl mezi státním a veřejným dluhem
Veřejný, vládní, státní… tyto pojmy bývají často mylně zaměňovány. Vládnímu dluhu říkáme také dluh veřejný a je to dluh, pod nějž spadá nejenom státní dluh, ale také dluhy obcí, krajů, zdravotních pojišťoven, státních fondů a vládních příspěvkových organizací. Je ovšem pravdou, že státní dluh tvoří většinou okolo 90 procent dluhu vládního, a tedy velkou většinu.
Kdy hrozí reálné nebezpečí?
Nebezpečné je, když úroky převýší růst HDP. Hrozí potom, že stát získá špatné hodnocení od mezinárodních ratingových agentur – tím se zvýší úrokové sazby za vydání nového dluhu. Země se tak dostane do dluhové spirály, z níž nebývá lehké vykročit.
Nejlepší představu o tom jak už od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 vyvíjí státní dluhu získáte z grafu po jednotlivých letech.
Jednoduchou odpovědí na tuto otázku by bylo „občané ČR“ – v principu je to tak, nicméně celá platba státního dluhu je poněkud komplikovanější.